Donald Davidson
| Donald Davidson | |
|---|---|
| Narození | 6. března 1917 Springfield |
| Úmrtí | 30. srpna 2003 (ve věku 86 let) Berkeley |
| Bydliště | Berkeley (1981–2003) |
| Alma mater | Harvardova univerzita (do 1949) Staten Island Academy |
| Povolání | filozof a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Princetonská univerzita Stanford University Philosophy Department Stanfordova univerzita Chicagská univerzita Kalifornská univerzita v Berkeley Rockefellerova univerzita |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1973) Carus Lectures (1980) Hegelova cena (1991) Cena Jeana Nicoda (1995) |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Donald Davidson (6. března 1917, Springfield, Massachusetts - 30. srpna 2003, Berkeley, Kalifornie) byl americký filosof, představitel analytické filosofie a filosofie jazyka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval literaturu a filosofii na Harvardu, kde se seznámil a natrvalo spřátelil s logikem a filosofem Willard van Orman Quinem. Od roku 1941 - s přestávkou v letech 1942-1945, kdy sloužil ve válečném námořnictvu - přednášel filosofii na Harvardu, od roku 1947 na Queens College v New Yorku, v letech 1951-1967 na Stanfordově univerzitě a od roku 1967 v Princetonu. Od šedesátých let patřil mezi nejznámější nejen americké filosofy své doby. Roku 1981 přešel na univerzitu v Berkeley v Kalifornii, kde žil až do své smrti. Mezitím však také hodně cestoval, byl hostujícím profesorem v mnoha zemích a roku 1995 získal čestný doktorát filosofie v Oxfordu.[1]
Myšlení a dílo
[editovat | editovat zdroj]Davidson byl ovlivněn zejména Quinem, ale také Platónem, Kantem, Whiteheadem a Wittgensteinem. Věnoval se nejrůznějším filosofickým disciplínám a logice, středem jeho pozornosti však byla teorie rozhodování a jednání, kde zastával názor, že příčinou jednání je záměr, úmysl jednajícího (tzv. kauzální teorie jednání). Těmto tématům věnoval práce Decision-making: An experimental approach (Rozhodování: experimentální přístup, 1957), Actions, reasons and causes (Jednání, důvody, příčiny, 1963), Agency, freedom to act (Činnost, svoboda jednat, 1970) a Essays on actions and events (Eseje o jednání a událostech, 1980).
Dále se věnoval filosofii jazyka a sémantice, a to v pracích Truth and meaning (Pravda a význam, 1967), On saying that, semantics for natural languages (Když řeknu toto, sémantika pro přirozené jazyky, 1970), Inquiries into truth and interpretation (Zkoumání o pravdě a interpretaci, 1984), The structure and content of truth (Struktura a obsah pravdy, 1990) a The Socratic concept of truth (Sókratovské pojetí pravdy, 1992).[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky)
- J. Malpas, "Donald Davidson" ve Stanford Encyclopedia of Philosophy
- V. Kalugin, "Donald Davidson (1917-2003)" v Internet Encyclopedia of Philosophy Archivováno 24. 7. 2009 na Wayback Machine.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Donald Davidson
- D. Davidson, Čin, myseľ, jazyk. Bratislava: Archa 1997. ISBN 80-7115-132-7
- D. Davidson, Subjektivita, intersubjektivita, objektivita. Praha: Filosofia, 2004 - 260 s. ISBN 80-7007-190-7
